BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTER

Kraj: Praha

Okres: Praha-město

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo: modli se a pracuj.

Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem († 997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným  († 999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek.

Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria († 1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka († 1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernlea další. Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.

Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek († 1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993 — břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem »arciopatství«. Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor-administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.

Jeden z nejhezčích barokních kostelů v centru Prahy je součástí Benediktinského arciopatství. Bazilika svaté Markéty Antiochijské je srdcem břevnovského kláštera, tedy nejstaršího mužského kláštera v naší vlasti.

Výzdoba kostela uchvátí každého návštěvníka. Není divu, pracovali na ní největší umělci tehdejší doby, od Petra Brandla, Matěje Václava Jäckela či Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu, který vymaloval klenbu nad kostelní lodí i chórem. Kostel se však nebrání ani novodobé výzdobě, ať už jde o obětní stůl od Karla Stádníka či moderní mříž kryjící západní vstup kostela od Heleny a Jiřího Soukupových.

Nad západním vstupem kostela je kamenný znak břevnovského kláštera, jehož součástí je kromě pětilisté růže i hrubě otesaný kus dřeva – břevno, od něhož je odvezen název celého kláštera.