ROTUNDA SV. JIŘÍ A SV. VOJTĚCHA NA ŘÍPU

Číslo magnetky 487

Kraj: Ústecký

Okres: Litoměřice

 

Historické děje připomíná románská rotunda, postavená na vrcholu hory, na místě starší, zřejmě dřevěné stavby. O jejím zbudování podává zprávu kronika Kanovníka vyšehradského, pokračovatele v Kosmově kronice.
O celé kapli se dozvídáme z historických pramenů k roku 1126, kdy tu olomoucký biskup Jindřich Zdík posvětil nový kostel. Uvedená zpráva z kroniky Kanovníka vyšehradského se vztahuje přímo k bitvě, která byla svedena 18. února 1126 u Chlumce poblíž Ústí nad Labem. V tento den proti sobě bojovali kníže Soběslav I. a německý král Lothar III. A právě na památku tohoto vítězství nechal kníže Soběslav přestavět na vrcholu hory zmíněnou stavbu.
Předpokládá se, že původní stavba byla bez věže a je možno ji datovat k roku 1039, kdy bylo přeneseno tělo sv. Vojtěcha do Prahy. Svatému Vojtěchu byla také první stavba zasvěcena. Nejstarší zmínka o zasvěcení kaple sv. Jiří se objevuje až na počátku 16. století.

 

Rotunda byla budována ve velmi přesném koncipovaném půdorysu s poloválcovou apsidou. Její střed tvoří kruhová loď, k níž se na východě připojuje zmíněná půlkruhová apsida, na západě štíhlá válcová věž. Hmota věže a lodi se lehce prostupují.

 

Nejstarší známé stavební úpravy rotundy sahají k roku 1826, byly prováděny u příležitosti sedmistého výročí bitvy u Chlumce. Od této doby byla rotunda ještě několikrát upravována.
Celkem však vlastní kaple sv. Jiří zůstala nepozměněna několik staletí až do puristické úpravy provedené mezi lety 1869 – 1881. Tehdy byl zazděn vchod vedoucí západní stranou věže. Tento vchod byl ozdoben portálem, který byl barokní, gotizující s černým mramorovým ostěním. Nynější vchod byl proražen z jižní strany hlavní lodi.
Celý objekt je zbudován z opracovaných opukových kvádříků, je klenutý a pokrytý kamennou krytinou, spočívající přímo na klenbě. Původní kvádříky vnějšího zdiva se dochovaly na části severozápadní strany apsidy a na horní polovině věže. Jsou vysoké jen asi 8 – 10 cm.
Původní tvar si dochovalo jediné okno na jihozápadní straně lodi, nalezené teprve při opravách ve 20. letech minulého století. Všechna ostatní okna byla změněna při předchozích úpravách, a tak až tato poslední, konaná v letech 1966 – 1974, vycházející z výsledků stavebních průzkumů, jim vrátila původní tvary a umístění. V původní formě se zachovala dvě sdružená okénka ve věži, dělená válcovým dříkem.
V interiéru je válcovitá loď rotundy zaklenuta kopulí, na východní straně se otevírá obloukem do apsidy. Válcovitá západní věž je přístupná z lodě v přízemí portálem, který už existoval v roce 1871.

 

V rotundě je umístěn reliéf sv. Jiří bojujícího s drakem od sochaře Bernarda Otty Seelinga z roku 1874. Původně byl tento reliéf umístěn nad hlavním vstupem do rotundy.

 

Ve věži visí dva zvony s českými nápisy, na menším je letopočet 1491, na větším je nápis, že byl ulit r. 1509 od Tomáše v Litoměřicích.
Dále je možné v prostoru hlavní lodi spatřit sochu Dobrého pastýře od Stanislava Hanzíka z roku 1974. Tato socha vyjadřuje mimo jiné i první osidlování na našem území a střídání národů. Od Eduarda Veselého můžeme vidět i oltářní sochu sv. Jiří z roku 1881.

 

Svatý Jiří je jedním ze 14 svatých pomocníků, někdy bývá považován za postavu mytologickou. Jiří byl urozený voják, pocházel z Kapadokie (dnešní území Turecka), křesťan, a působil ve vojsku císaře Diokleciána na přelomu 3. a 4. století. V zemi, kde působil, na dnešním území Libye, podle legendy řádil drak, který denně požíral dvě předložené ovce. Ovce došly a drak začal vyžadovat i lidské oběti. Los padl na dceru místního krále. V rozhodující okamžik Jiří zaútočil na draka kopím. Slíbil, že draka zabije, pokud všichni lidé přistoupí na křesťanství, což se tak stalo, jednalo se tehdy o 15 000 lidí. Později byl Jiří jakožto křesťan zajat a stává se mučedníkem.
Sv. Jiří představuje symbol rytířskosti. Církev ho považuje za patrona v bojích, a to v bojích všeho druhu, jednak proti válečným nebezpečím, ale také proti pokušením lidským.

 

Bohoslužby probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 15.00 hodin.
Prohlídky jsou možné v návštěvní době ve dvou variantách, a to bez výkladu, nebo s výkladem. Výklad je přizpůsoben věku návštěvníků, tedy vhodný i pro školní skupiny a předškolní skupiny.

 

Foto