BĚLÁ POD BEZDĚZEM
| Číslo magnetky | 4 |
Kraj: Středočeský
Okres: Mladá Boleslav
Krátce po založení města v roce 1337 byla u městských hradeb postavena opevněná tvrz, které původní podoba není dosud známa. Za husitských válek byla Bělá střídavě dobývána husity i katolíky, až ji husité roku 1456 pod velením Jana Roháče z Dubé obsadili natrvalo. Po husitských válkách již význam městečka upadal.
Za majitelů Berků z Dubé se začalo s výstavbou zámku. Bělá se stala sídlem vrchnosti, proto byla žádoucí přestavba staré tvrze na renesanční rezidenci odpovídající společenskému postavení majitelů z významného a starobylého rodu. Jihozápadní křídlo bylo postaveno ve 2. polovině 16. století na místě gotické tvrze. V letech 1586 - 1615 bylo postaveno severní křídlo zámku a nedlouho poté bylo dokončeno i křídlo jižní.
Roku 1622 se zámek stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který Bělou připojil ke svému frýdlantskému vévodství. Po jeho smrti měli zámek kratší čas v držení Carretové a od roku 1678 jej opět vlastní Valdštejnové, v jejichž držení zůstal až do roku 1945.
Koncem 17. století došlo k podstatnějším barokním úpravám zámku a jeho sloučení v jeden celek. Valdštejnové však sídlili v nedalekém Mnichově Hradištia bělský zámek zůstával bez využití. Koncem 18. století bylo sídlo přeměněno na manufakturu a od roku 1855 zde bylo umístněno proslulé vyšší lesnické učiliště, nejstarší škola tohoto druhu v Čechách. V roce 1905 byl pak zámek přebudován na byty pro úředníky valdštejnské správy. Po roce 1945 získal bělský zámek stát, a dnes je v rukou města Bělá pod Bezdězem.
V prostorách raně barokního zámku sídlí Muzeum v Bělé pod Bezdězem. Expozice muzea představuje historii regionu od pravěku do konce 19.století, prezentuje se zde archeologie a etnografie. Některé sály mají dosud renesanční malované trámové stropy a dosud byly také zachovány na několika místech fragmenty sgrafit. Zajímavá je i kaple s raně barokním zařízením.
