CHEB

Kraj: Karlovarský

Okres: Cheb

Město Cheb leží v západní části České republiky, v blízkosti hranic s Německem. Nachází se v bezprostřední blízkosti lázeňského trojúhelníku, který je tvořen Františkovými Lázněmi, Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary.

Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 470 m. n. m. Cheb nabízí možnosti rybaření i letní rekreace na přehradních nádržích Jesenice a Skalka.
V současné době město obývá více než 34 tisíc lidí.

Cheb byl už od středověku významným dopravním uzlem, ležel na důležité královské cestě z Norimberka do Prahy. Chebem prochází také důležitý třetí železniční koridor, který vede z Ostravy do Německa. 

Status městské památkové rezervace získal Cheb v roce 1981. Jedním z hlavních symbolů chebské architektury je soubor jedenácti kupeckých domků pocházejících ze 13. století nazývaný Špalíček. Mezi další chlouby chebské architektury patří ostatní měšťanské domy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, dominantní postavení zde má kostel sv. Mikuláše, Františkánský klášter s unikátní křížovou chodbou a hlavně Chebský hrad, který je jediným reprezentantem štaufské císařské falce na našem území.

Za zmínku stojí také chebské letiště, které bylo v roce 1918 jediným funkčním letištěm na území Československa. Za druhé světové války vybudovali Němci v blízkosti letiště továrnu na výrobu stíhaček. Po vybombardování této továrny v roce 1945 americkými legiemi letiště upadlo do zapomnění a dnes slouží pouze ke sportovním účelům. V posledních letech se zde koná Letecký den s bohatým programem.

První písemná zmínka o Chebu se objevila již v roce 1061 v listině, kterou vydal německý král Jindřich IV.
Ve středověku se Cheb stal městem, kde se dařilo řemeslníkům i obchodníkům. Poloha na pomezí Čech a Německa byla výhodná i nevýhodná. Obchodu to samozřejmě prospívalo, horší už to však bylo s bezpečností.

Velký průlom ve vývoji přineslo 12. století, kdy se Cheb dostal do rukou panujícího rodu říše Hohenštaufů. Nejznámější i nejvýznamnější z nich, císař Fridrich Barbarossa, učinil město opěrným bodem své mocenské politiky vůči českým zemím. Rostoucí císařská moc se odrazila ve stavbě velkolepé císařské falce - Chebského hradu, dodnes se zachovalo hradní opevnění s románskými pětidílnými okny, Černá věž a románsko-gotická kaple sv. Erharda a Uršuly. 

V době třicetileté války byl Cheb výhodnou operační základnou pro obě bojující strany. Tehdy působil v císařském vojsku velmi nadaný vojevůdce a vévoda Albrecht z Valdštejna. Moc a úspěch Valdštejnovi mnozí záviděli a on tenkrát začal vyjednávat s nepřítelem. Za toto vyjednávání byl obviněn z velezrady a 25. února 1634 byl zavražděn v Pachelbelově domě na náměstí. Velký zájem o zhlédnutí místa činu vedl už v roce 1873 k otevření městského muzea, které dnes nabízí návštěvníkům Valdštejnské památky a uměleckořemeslné sbírky. 

Po 1. světové válce nebyla většina místního obyvatelstva spokojena a chtěla se od nově vzniklého Československa odrhnout. Jejich plány však přerušili italští legionáři, kteří do Chebu přišli v roce 1919. Během první republiky se v Chebu značně zvyšoval počet českých obyvatel, kteří do pohraničí přicházeli za prací. Němečtí obyvatelé však své antipatie vůči Čechům dávali najevo a vyvrcholili v roce 1938, kdy na chebské náměstí přijel Adolf Hitler a podepsal zde Mnichovskou dohodu, která způsobila odchod tisíců Čechů, Slováků, ale i německých antifašistů z města a připojení Sudet k Třetí říši.
Po 2. světové válce byli němečtí obyvatelé vysídleni do Německa, což způsobilo obrovský pokles počtu obyvatel. Ten dosáhl předválečného stavu až v 90. letech 20. století.