CHRÁM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE VE STARÉ BOLESLAVI

Kraj: Středočeský

Okres: Praha-východ

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí ve Staré Boleslavi stojí v místech, kde byl již v 11. století starší románský kostel Panny Marie a sv. Jiří. V jeho dřevěné kapli byl uchováván ochranný obraz země - původně tepaný reliéf, zničený snad v době husitských válek, byl údajně roku 1160 nalezen sedlákem ve Staré Boleslavi při orání. Považoval se za reliéf, který podle legendy dostala sv. Ludmila od sv. Metoděje při křtu a její vnuk sv. Václav jej měl mít u sebe ve chvíli smrti. Václavův věrný sluha Podiven ho pak z hrudi mrtvého knížete sňal a zakopal na bezpečném místě. Vzácný předmět začal být v souvislosti s kulty sv. Václava a sv. Ludmily uctíván jako palladium - záštita země a tato úcta se postupně rozvinula v tradici každoročních zbožných poutí.

Na místě staršího kostela byl v letech 1613 – 1623 zbudován raně barokní jednolodní kostel Nanebevzetí  Panny Marie, který patří mezi první barokní stavby na našem území. Italský architekt Giacomo de Vaccani se inspiroval římským kostelem Il Gesu. V letech 1674 – 1675 byla Abrahamem Leuthnerem postavena severní věž a konečnou podobu chrámu dal Kilián Ignác Dientzenhofer, když v letech 1748 – 1749 postavil věž jižní. Interiéru jednolodního kostela s  bočními kaplemi ve výklencích dominuje hlavní oltář zhotovený v letech 1717-1723 podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Sochařská výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Sochařsky ztvárněný výjev Nanebevzetí Panny Marie obklopují sochy sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a sv. Damiána. Na oltáři je umístěno palladium. Hlavní západní průčelí kostela je zdobeno sochami českých zemských patronů sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z roku 1737 a sochami sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Podivena z doby kolem roku 1760. Šest bočních výklenkových kaplí, pojmenovaných po jednotlivých donátorských šlechtických rodech, je bohatě sochařsky i malířsky vyzdobeno. Mezi jinými uměleckými díly se ve zdejší Lažanské kapli nachází obraz Karla Škréty „Mariina cesta do chrámu“ ze 40. let 17. století.

Růst významu poutního místa ve Staré Boleslavi se odrazil i v tom, že bylo s Prahou spojeno cestou, která nesla název Via sancta. Tato cesta, po níž bylo podle tradice převáženo tělo knížete Václava do Prahy, bylo lemováno řadou 44 výklenkových kaplí připomínajících legendu o sv. Václavu. Kaple vznikly kolem roku 1674 na náklady českých šlechtických rodů a církevních hodnostářů a některé z nich se dochovaly do dnešním dnů.