PRŮHONICE

Kraj: Středočeský

Okres: Praha – západ

Na místě dnešního průhonického zámku stával od 14. století gotický hrádek pánů z Říčan. Poprvé je doložen roku 1404 jako majetek rodiny pražských patricijů Velfloviců. Ve 2. polovině 15. století, kdy Průhonice vlastnili Zapští ze Zap, byl hrádek upraven na renesanční zámek a naproti starému paláci byl postaven nový renesanční palác.

V roce 1636 je ale zámek uváděn jako zpustlý. Jeho tehdejší majitelé, rytíř Antonín Binago a jeho syn Augustin, kteří Průhonice vlastnili do roku 1669, zámek stavebně upravovali. Po nich se zámeček dostal do držení jezuitů, kteří v letech 1680-1685 přikročili k jeho rozšíření. Dostal tak podobu čtyřkřídlé budovy s výraznou věžicí při vstupu. I v následujícím období lze předpokládat další úpravy, ale doložena je až přestavba z roku 1802, kterou dal provést Jan hrabě Nostic - Rieneck.

Dnešní podobu dala zámku v Průhonicích ovšem až rozsáhlá neorenesanční přestavba pro hraběte Arnošta Emanuela Silva Tarouca, která se uskutečnila v letech 1889 - 1894. Autorem projektu v tehdy novém a moderním stylu české novorenesance byl architekt Jiří Stibral. Tehdy bylo zbouráno nejstarší křídlo zámku, v jádru gotické, které bylo již delší dobu využíváno jako sýpka. Na 220 ha luk a lesů v okolí Botiče v blízkosti zámku dal hrabě zřídit rozlehlý park, v němž bylo vysazeno množství vzácných rostlin. Autorem návrhů parku byli František Thomayer a dendrolog Camill Schneider. Průhonický park představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě, ale má také vysokou hodnotu vědeckou. Nachází se zde mimořádně cenná dendrologická sbírka s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším druhem pěstovaným v Průhonickém parku je Rhododendron.

Průhonický zámek je otevřen veřejnosti jen částečně. Jsou zpřístupněny pouze interiéry, v nichž je instalována expozice "Průhonický zámek a park - dílo přírody a lidského ducha", pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy. Kromě této stálé expozice je zámek veřejnosti nepřístupný, ostatní interiéry využívá Botanický ústav Akademie věd ČR.

Nedaleko zámku se nachází románský kostel Narození Panny Marie, který byl vysvěcen roku 1187 a je vyzdoben gotickými nástěnnými malbami z první poloviny 14. století.