ROZHLEDNA KELČSKÝ JAVORNÍK
| Číslo magnetky | 442 |
Kraj: Zlínský
Okres: Kroměříž
Silueta Kelčského Javorníku, nejvyšší hory Hostýnských vrchů, patří k významným krajinným dominantám střední Moravy. Přestože má jenom 865 m, díky své poloze a příkrému svahu nad okrajem středomoravských sníženin bývá vidět z mnoha míst.
Naopak z Kelčského Javorníku už více než 20 let nebylo vidět vůbec nic a nečetní výletníci se mohli těšit maximálně z dosažení nejvyšší kóty, zápisu do vrcholové knihy nebo klidu okolního lesa. To vše je dnes minulostí a na nejvyšší bod Hostýnských vrchů míří ve dnech volna ze všech stran četné skupiny turistů, kteří chtějí zažít velkolepou podívanou do moravské krajiny.
Kdo poctil Kelčský Javorník svou návštěvou v 70. letech 20. století, zažil tu ještě plně funkční dřevěnou třípatrovou geodetickou věž. V 80. letech však začala tato věž dosluhovat a výstup výše než do prvního patra byl spojen s adrenalinovým dobrodružstvím či spíše hazardem o život. Kelčský Javorník navzdory tomu i nadále patřil k významným vyhlídkovým bodům. Okolo věže byly totiž průseky kvůli pozorování a měření. Situaci „pomohla“ i lesní kalamita vyvolaná teplotním zvratem na Nový rok 1979 a následným silným emisním působením exhalací z Ostravska. Temena Javorníku se brzy poté proměnila po zásahu motorových pil v holosečné paseky, takže o výhledy nebyla nouze.
Čas však plynul, geodetická věž někdy po roce 1997 nadobro zmizela, postupně zarostly paseky i průseky a hora přestala být turisticky atraktivní. Nic na tom nezměnila ani výstavba telekomunikační věže východně od vrcholu, veřejnosti bohužel nepřístupné. Na Kelčský Javorník nebylo proto mnoho důvodů chodit.
Když porovnáme na základě těchto kritérií novou rozhlednu na Kelčském Javorníku s ostatními vyhlídkovými stavbami u nás, zjistíme, že je v podstatě výjimečná.
|
Možná si všimnete, že rozhledna nestojí na nejvyšší kótě Kelčského Javorníku, ale o kus níže stranou. Důvodem je ochrana trigonometrického bodu, zřízeného již roku 1821 jako součást trigonometrické sítě I. řádu na území rakouské monarchie. V roce 1922 byl nad bodem vztyčen 12 m vysoký dřevěný pilíř, o dvacet let později 39,6 m vysoká dřevěná observační věž s pozorovacím stolem ve výšce 25 m. Ta se v roce 1956 zřítila, přičemž trosky se odklízely tři dny s pomocí koní. Kelčský Javorník byl později zahrnutý také do astronomicko-geodetické sítě a k pozorovacím účelům sloužila dřevěná měřická věž. V torzálním stavu stála ještě v únoru 1997. |
A výjimečný je i rozhled „z vysoka“, který je daný jak 35 m výšky rozhledny, tak 500metrovým převýšením hory od severního úpatí. Za příznivé dohlednosti tudíž spatříte nejenom pásma moravských a slovenských hor (Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Beskydy, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Strážovské vrchy, Povážský Inovec) a vrchovin (Drahanská, Zábřežská, Chřiby, Nízký Jeseník a Oderské vrchy), ale hlavně spousty sídel.
Malých vesniček rozeznáte nepočítaně, větších měst nečekané množství: Kroměříž, Přerov, Olomouc, Lipník, Hranice, Nový Jičín, (možná i Ostravu), Valašské Meziříčí, Vsetín, Bystřici pod Hostýnem.
Dokonce i bez dalekohledu lze rozlišit několik známých památkových objektů – například hrady Buchlov a Starý Jičín, poutní kostely na Hostýně a Svatém Kopečku u Olomouce. Tak pestré obzory s horami a lesy na jedné straně a sídelní kulturní krajinou na straně druhé se opravdu hned tak někde nevidí.
Čím je výjimečná samotná stavba? Určitě svou architekturou a monumentalitou. Základ tvoří 12 obloukovitě prohnutých modřínových lamel, které symbolizují tradici výroby ohýbaného nábytku v nedaleké Bystřici pod Hostýnem. Jsou uspořádané do kruhu kolem ocelového sloupu s vřetenovitým schodištěm a v půdorysu připomínají hodinový ciferník.
