SOKOLOV

Kraj:  Karlovarský

Okres:  Sokolov

Sokolovsko leží v hornatém koutu severozápadních Čech při hranicích s Německem. Svou rozlohou 754 km pak patřil okres Sokolov k nejmenším v České republice. Na jeho území žije téměř 100 000 obyvatel.

Území bývalého okresu lze rozdělit do tří základních oblastí, které měly podmíněn svůj vývoj a historii předurčenými přírodními podmínkami a geografickou polohou. Jsou to západní Krušné hory, Slavkovský les a mezi těmito pohořími ležící Sokolovská pánev. Sokolovsko vždy vynikalo značným přírodním bohatstvím, jehož těžba a zpracování značně ovlivnily celkový charakter regionu a rozvoj jednotlivých průmyslových odvětví. Těžba těchto surovin zcela změnila ráz této krajiny z typicky zemědělské oblasti s rozvinutým obilnářstvím, chmelařstvím, ovocnářstvím a pastevectvím na krajinu výrazně průmyslovou. Vlastní těžba a zpracování nerostů s sebou nesla řadu doprovodných činností a návazných finálních výrob. Po obrovském rozmachu průmyslové výroby a těžby uhlí se situace pozvolna mění. I když stále převažuje primární a sekundární sféra podnikání (těžební, zpracovatelský a spotřební průmysl) s velmi slabě zastoupenou zemědělskou výrobou dochází k stále většímu rozvoji ve sféře terciární (služeb apod.). Na 200 podnikatelských firem sdružuje Regionální hospodářská komora Poohří, působí zde Sdružení soukromých podnikatelů Sokolovska, působí zde několik firem se zahraniční kapitálovou účastí. Sokolov tak nabízí pracovní sílu s širokou škálou profesí.

Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 jako majetek hornfranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938 - 1945 patřilo město vždy k Čechám: jeho němečtí obyvatelé spadali nářečím a folklórem do jazykové oblasti Chebska - takzvaného Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolovského panství. V letech 1435 - 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé državy. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a r. 1622 ho získali Kosticové, kterým patřilo město a panství do r. 1850 a zámek do r. 1945.

Za nejvyššího českého kancléře Jana Hartvika Nostice (1610 - 1638) byl Sokolov ve 2. pol. 17. stol. přestavěn. Na tzv. Novém městě vznikl klášter kapucínů s rodinnou hrobkou Nosticů a v tzv. Starém městě dostaly základy dnešní podoby arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího a zámek. Mariánský sloup na Starém náměstí je dílem sochaře Viléma Felsera z Chebu z r. 1701. Kašna z počátku 18. století je zdobena úponky chmelu a nese starší sochu sokolníka Šebestiána Wastla, který měl podle pověsti založit Sokolov. Chmelové úponky jsou připomínkou na doby pěstování velmi kvalitního chmele na Sokolovsku. Vzhled Sokolova výrazně ovlivnily ničivé požáry z let 1873 a 1874 a asanace a výstavba po r. 1945.

Pozdně renesanční zámek vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze, těžce poškozené za třicetileté války. Z doby přestavby pochází i kašna na nádvoří s erby J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně. Obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny.

V 19. století byl klasicistně a nověji upravován: m.j. dostaly věže dnešního typické špičaté střechy. V r. 1619 na zámku pobýval "zimní král" Fridrich Falcký a v roce 1702 císař Josef I. s chotí Vilemínou Amálií Brunšvickou. V roce 1945 v něm sídlil štáb americké armády, která Sokolovsko připojené v r. 1938 - 1945 k Německu, osvobodila. Od roku 1960 se v zámku nachází dnes Krajské muzeum, zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví a na s nimi související geologii. V roce 1948 bylo město přejmenováno z Falknova na Sokolov. Stalo se centrem těžby hnědého uhlí a chemického průmyslu. Po roce 1989 se postupně mění skladba průmyslu, dochází k rozsáhlým rekultivacím, mění se i zaměření chemického průmyslu. Město i jeho okolí se stává centem rekreace, oddychu a nabízí řadu pohybových aktivit. 725. výročí Sokolova připadlo přesně na 13. dubna, ale město zasvětilo oslavám celý rok. Součástí oslav bylo i vydání příležitostného poštovního razítka a přetiskových kupónů k poštovním známkám, obojí s motivy města Sokolov.