TŘEBÍČ

Kraj: Vysočina
Okres: Třebíč

V roce 1101 založila údělná knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský benediktinský klášter v dnešní Třebíči. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem, asi o 100 let mladším, přece vystihuje původní rozsah zboží, které bylo klášteru darováno. V letech 1240 – 1260 byl původní klášter přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby je zachována bazilika sv. Prokopa, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně areálu. Příznivý vývoj kláštera zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem.  Později se na třebíčském panství se měnili zástavní držitelé. Pernštejnové nechali zbořit část opevnění, roku 1525 Černohorští z Boskovic vyhnali z kláštera poslední mnichy kvůli jejich náklonnosti k evangelikům. Konečně v roce 1557 získali klášter Osovští z Doubravice a v 2. polovině 16. století zahájili renesanční přestavbu na zámek. Po roce 1613 se třebíčského panství ujímají Valdštejnové, kteří jej drží až do roku 1945. Valdštejnové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek barokně. Byl vybudován hlavní sál s mramorovou podlahou a později doplněn znaky v rokokovém stylu.

Naposledy byl zámek upravován v 50. letech 20. století, kdy byl obnoven i zpustošený zámecký park a zlepšen vnější vzhled zámeckého areálu. Od roku 1945 sídlí v zámku Západomoravské muzeum Třebíč.

Návštěva třebíčského zámku zahrnuje 2 prohlídkové trasy. V první si prohlédneme historickou expozici (pravěk, středověk a novověk v zdejším regionu), výstavu dýmek a kuřáckých potřeb nebo expozici třebíčského beltlémářství a lidové umění Podhorácka. Ve druhé prohlídkové trase jsou instalovány přírodovědecké expozice (Horniny a minerály, Moravské vltavíny, Chráněná území Třebíčska). Zaujme především betlém ve skleněné láhvi, vltavín ze Štěpánovic (233 g), pravěké sošky z Kramolína, nebo také 250 exemplářů dýmek.