TRUTNOV

Kraj: Královéhradecký

Okres: Trutnov

Královské věnné město Trutnov leží v údolí horské řeky Úpy a na přilehlých návrších, v  zalesněném podhůří Krkonoš, v oblasti bohaté na přírodní krásy i historické zajímavosti.

Počátky města jsou spojeny s řekou Úpou. Ta dala své jméno slovanské osadě vzniklé ve 12. století, předchůdci dnešního Trutnova, jak ji přejmenovali němečtí kolonisté, kteří sem přišli za posledních Přemyslovců. První písemné doklady o městě jsou z roku 1260, a to v listině Idíka z Úpy z rodu Švábeniců, která dokládá věnování některých zdejších majetků zderazským křižovníkům. Je zde připomínán špitál v Idíkově nově založeném městě Úpě, což je původní název nynějšího Trutnova. Rod Švábeniců, který někdy kolem roku 1250 založil Trutnov a již dříve začal kolonizovat celé Trutnovsko, si však podržel tyto majetky jen do konce století. Nejpozději roku 1301 kupuje celou oblast včetně Trutnova od Švábeniců král Václav II. Tato oblast se pak stává předmětem mnohých zástav. Postupně je zastavena Janu z  Vartenberka, Půtovi z Turgova, slezskému knížeti Jindřichu Javorskému, Petru z Rožmberka a Bolkovi II. Svídnickému. Po smrti Anežky - vdovy po Bolkovi – se Trutnov v roce 1392 opět dostává pod přímou správu panovníka. Tehdy je Václav IV. již podruhé ženatý, a to s Žofií Bavorskou.

Od roku 1399 byl Trutnov městem českých královen a stal se jedním z devíti věnných měst u nás. Václav IV. v roce 1399 zapisuje trutnovský kraj s městy Trutnovem i Dvorem Králové své manželce Žofii. Ta, ač je Václavovou ženou od konce roku 1389, je korunována až roku 1400 a až od tohoto roku je tedy právně možné počítat Trutnov mezi královská věnná města. Nepochybně ale již nějakou dobu před tímto rokem Žofie a dříve snad i Eliška Pomořanská užívají příjmů z Trutnova.
V této době však na Trutnov doléhá ekonomická a společenská krize a i v Trutnově působí jeden z  předchůdců Jana Husa. Je jím zderazský křižovník, významný kazatel a básník Johlín z Vodňan. V roce 1421 dobyli město husité a Trutnovští byli jejich spojencem až do bitvy u Lipan roku 1434, kde se uvádějí mezi padlými. Později – na začátku 16. století – se stává Trutnov městem luteránským. V roce 1437 se Trutnov dostává do držení královny Barbory Celské – vdovy po Zikmundovi Lucemburském, která dává Trutnov do zástavy Hanušovi Wolfovi z Warnsdorfu. Dále je město zastavováno pánům ze Šumburka, pánům z Lichtemburka a Adamovi Zilvárovi z Pilníkova. Zastavování města, byť byl Trutnov královským věnným městem, ale znamenalo v  praxi poddanskou závislost měšťanů na zástavní vrchnosti. Do boje o trutnovská práva se po roce 1535 postavila na stranu města i královna Anna Jagellonská. Královna Anna pak převzala roku 1544 trutnovské panství a vybavila město novými právy a rozsáhlou samosprávou. Město ale mohlo užívat nových práv jen krátce, neboť pro svou účast v povstání proti císaři v roce 1547 tato práva ztratilo a Trutnov byl znovu zastaven – tentokrát Kryštofu z Jeníkova. I s ním pak vedlo město soudní spor, když je nutil složit poddanskou přísahu. Přesto v této době dochází k významnému ekonomickému růstu města.
V Trutnově je vydlážděno náměstí, je zřízen vodovod. V roce 1549 trutnovští staví městský pivovar a roku 1580 město přebírá pod svou správu špitál a ostatní majetky zderazských křižovníků ve městě. Před třemi městskými branami vyrůstají v 16. století předměstí a uvnitř hradeb stojí v roce 1548 147 domů. Na konci století se postavení města ještě více upevňuje – v roce 1571 město získává zámek, ovčín, papírnu a dva mlýny. Po roce 1591 sice město zámek a panství ztrácí, ale stává se opět královským městem. V roce 1599 si rada a obec města Trutnova znovu kupuje panství a důležitá práva a tímto rokem končí jeho dvě stě let stará historie jako věnného města českých královen.
Rozvoj města v 16. století, které podle prvního sčítání mělo 1100 obyvatel, narušila třicetiletá válka. V roce 1642 a 1647 bylo město vypáleno Švédy. Neklidné bylo i 18. století – morové epidemie, války s Pruskem. Pohraničnímu Trutnovu se nevyhnula žádná větší válka v této oblasti.
Vzhled města měnily časté požáry – Trutnov ve své historii 13x katastrofálně vyhořel. První požáry se připomínají roku 1313 a 1424. Roku 1484 shořela s radnicí i všechna městská privilegia. Pořízení opisů stálo ožebračené město poslední groš. Zástupci Trutnova se odebrali se zbytky ohořelých listin do Dvora Králové, kde pod přísahou vypověděli, co bylo obsahem zničených privilegií. Následujícího roku, když se sešel v Kutné Hoře zemský sněm, potvrdil král Vladislav Jagellonský Trutnovu jeho privilegia. Největší požár postihl město v roce 1861, kdy vyhořelo až na 18 domů celé vnitřní město.
Dalším hrozivým nepřítelem města byly časté povodně. V 19. století postihlo město sedm vodních pohrom, z nichž nejhorší přišla v létě roku 1897. Průtrž mračen v Krkonoších v noci z 29. na 30. července proměnila Úpu v divokou řeku, před níž neobstálo nic. Zahubila kromě mnoha domácích zvířat i 41 lidských životů. Strhla 30 domů a na 300 jich těžce poškodila. Aby se opakování katastrofy zabránilo, byla Úpa v následujícím roce sevřena do pevných kamenných hrází, které se táhnou dodnes v délce 1730 metrů územím města.
Od 14. století až do poloviny 19. století obepínaly město kamenné hradby. Centrem života bylo od nejstarších dob náměstí o rozloze 98 x 82 metrů, z něhož vybíhaly ulice do prostoru Dolní, Střední a Horní brány. Raritou Horní brány byly v 16. století její dva pivní zvony, jejichž vyzvánění končilo popíjení v hospodách – těch se ještě v roce 1900 uvádělo 76. Vydatně je zásobovaly dva pivovary – jeden z nich z roku 1582 (Krakonoš) vaří pivo dodnes.

Krakonošovo náměstí s renovovanými domy s rysy baroka, empíru a klasicismu, připomíná mnohé z minulosti Trutnova. V roce 1775 vřelo vzbouřenými nevolníky, v revolučním roce 1848 se zde řadilo pod vedením básníka Uffo Horna 160 národních gardistů na pomoc bojující Praze. Za prusko-rakouské války 1866 se i tady bojovalo. Pamětní deska v dlažbě s datem 27. 6. 1866 označuje místo, odkud bylo odvlečeno do Pruska 19 občanů jako rukojmích pro údajnou účast na bojích ve městě. Jednou z dominant dnešního náměstí je barokní jedenáctimetrový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1704, který stojí na bývalém popravčím místě. Šibenice na stejnojmenném vrchu (Šibeník) se připomínají ještě koncem 18. století. K barokním památkám města patří sousoší sv. Jana Nepomuckého a Sv. Rodiny z počátku 18. století, dílo bratří Pacáků, žáků slavného Matyáše Brauna. Ozdobou náměstí je kašna z roku 1892, z níž obhlíží město i rodné hory vládce Krakonoš. Dříve tu bývala sto let dračí studna s bájným netvorem.

Stará radnice dostala svou novogotickou podobu po požáru 1861. Její původní renesanční vzhled z 16. století připomíná obnovená sgrafitová výzdoba. V přízemí radnice je dnes informační centrum a výstavní galerie. Velký sál radnice slouží k reprezentačním potřebám města.
Gotický hrad ze 13. století byl přestavěn v 16. století na renesanční zámek, který byl za třicetileté války zničen. V polovině 19. století byl přebudován na školu. Od roku 1951 je sídlem muzea, které přitahuje pozornost návštěvníků především svou expozicí o prusko-rakouské válce z roku 1866.
Prusko-rakouskou válku, ve které dosáhli Rakušané svého jediného, ale draze vykoupeného vítězství (ztráty činily na 5 tisíc vojáků), připomíná v Trutnově řada míst. Dvacetimetrový památník z roku 1868 na vrchu Šibeník, ve kterém jsou uloženy tělesné pozůstatky generála Gablenze, barokní kaple sv. Jana Křtitele z roku 1712, kterou obklopují četné náhrobky padlých v této válce. Od roku 2001 si mohou turisté na 28 informačních panelech podrobně projít naučnou stezku „Po stopách války 1866“. Panely pokrývají celou oblast dotčenou válkou od polské Kamiennej Góry na severu až po Choustníkovo Hradiště na jihu. Stezka v Trutnově vede z Krakonošova náměstí.  Z textů na infotabulích, vesměs trojjazyčných (s polským a německým resumé), se návštěvníci dozvědí populární formou nejen o časovém průběhu bojů, postupu či ústupu a druhu válčících jednotek, organizaci obou armád, ale i o týlovém zabezpečení, organizaci zdravotní služby a ošetřování v lazaretech, o náhrobcích, pomnících a nápisech na nich. Vojenský hřbitov, který se nachází stranou silnice do Poříčí s kovovým pomníkem se lvem a jmény padlých, je místem posledního odpočinku 41 rakouských a pruských vojáků, kteří podlehli zranění v nedalekém lazaretu Walzelovy továrny.

K pamětihodnostem Trutnova patří i chrámové stavby. Historicky nejstarší je kostel sv. Václava v Horním Starém Městě, písemně doložený již k roku 1313. Jeho nejcennější památkou je renesanční polychromovaný epitaf z roku 1606, zobrazující početnou rodinu královského lesmistra Nusse. Ranně klasicistní kostel Narození Panny Marie s pozdně barokními prvky pochází z roku 1782 a je dílem vídeňského stavitele Niedereckera, který se do Trutnova přestěhoval. Věž kostela je vysoká 64 metrů a interiér zdobí mimo jiné unikátní varhany se třemi tisíci píšťal, které jsou největším nástrojem v chrámové prostoře v Královéhradeckém kraji. Novogotickou sakrální stavbou naší doby je kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí z roku 1903. Evangelický kostel v novogotickém slohu z roku 1900 byl rekonstruován v roce 1980 na Koncertní síň Bohuslava Martinů. 

Velký kus trutnovské historie v sobě ukrývá hřbitov z roku 1875 s novorománskou kaplí sv. Kříže. Nacházíme tu pomník padlých 334 Trutnovanů v 1. sv. válce, pomník čsl. vojáků z roku 1938, náhrobek židovských žen z koncentračního tábora v Poříčí a památník obětem 2. sv. války.

Od roku 1989 prošel Trutnov výraznou proměnou. Došlo k přejmenování náměstí a ulic, některé budovy změnily svého majitele a svůj účel. Domy nejen na náměstí ale i v okolí získávají nový kabát. Město podporuje postupnou rekonstrukci a obnovu podloubí na náměstí, to tak získává původní ráz a díky tomu město rozkvétá do krásy, které si všímají turisté, kteří se k nám rádi vrací. Životní prostředí se zlepšilo díky úpravám na poříčské tepelné elektrárně, vybudováním skládky TKO a čističky odpadních vod. Řeka Úpa už není znečišťována od textilních továren.
V roce 2007 byla zahájena stavba, "Čistá horní Úpa" která po svém dokončení výrazným způsobem zkvalitnila životní prostředí zdejšího regionu. Realizace více než půlmiliardového projektu trutnovských vodohospodářů byla dokončena v listopadu 2009. Jeho přínosem je nejen kvalitnější voda v horním toku řeky Úpy, ale i daleko vyšší stupeň ochrany podzemních vod. Projekt řeší čištění a odkanalizování odpadních vod; rekonstrukci nebo dostavbu kanalizace v Trutnově, Mladých Bukách, Svobodě nad Úpou, Janských Lázních a v Horním Maršově a dále modernizaci Čistírny odpadních vod v Bohuslavicích nad Úpou. Celá akce řeší 32 liniových staveb v úhrnné délce 29 km stokové sítě.
Po roce 1989 přišla do Trutnova nová průmyslová výstavba (Siemens, Tyco, Continental, ABB, BAK, Ekvita), která postupně vytlačila tradiční textilní průmysl, nyní převládá spíše průmysl elektrotechnický.