FULŠTEJN

Kraj: Moravskoslezský
Okres: Bruntál

Hrad Fulštejn vybudovali v letech 1248 – 1255 olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku a jeho leník Herbort z Vulmu. Herbort z Vulmu (posléze z Fulštejna), který byl významnou postavou politické scény své doby (zastával pozice biskupova jídlonoše a v letech 1264 – 1269 štýrského sudího), hradil polovinu nákladů na výstavbu hradu a na průběh akce patrně „dohlížel v terénu“, Bruno ze Šaumburku financoval druhou polovinu. R. 1275 biskup svoji polovinu prodal Herbortovu synu Ekerikovi a páni z Fulštejna pak drželi rodný hrad hluboko do 16. století. Od třicátých let 15. století, kdy do dějin vstupuje Jindřich Sup z Fulštejna, se fulštejnští páni vždy označovali jako Supové z Fulštejna. Genealogické souvislosti této změny nám bohužel unikají. Za výbojů Matyáše Korvína ve Slezsku byl Fulštejn – asi r. 1475 – obležen, dobyt a značně poškozen; bratři Jiří, Jindřich a Václav Sup jej však brzy po česko–uherských válkách obnovili. R. 1566 prodal Jiří Sup z Fulštejna fulštejnské panství Václavu staršímu Sedlnickému z Choltic. Karel Kryštof Sedlnický z Choltic se aktivně zúčastnil stavovského povstání v letech 1618 – 1620, za což mu byly r. 1622 všechny statky zkonfiskovány. Fulštejnské panství, které získal r. 1623 Pavel Michna z Vacínova, za třicetileté války velice utrpělo taženími armád. Hrad Fulštejn obsadili Švédové, kteří jej patrně při svém odchodu pobořili. Od té doby je zříceninou.