VYSOKÉ MÝTO

Číslo magnetky 468

Kraj: Pardubický

Okres: Ústí nad Orlicí

 

Vysoké Mýto se nachází ve východních Čechách a je třetím největším městem v okrese Ústí nad Orlicí. Leží na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Brna. Městem protéká řeka Loučná.

 

Historické centrum Vysokého Mýta představuje náměstí Přemysla Otakara II., které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. Na náměstí stojí Mariánský sloup z roku 1714, radnice z roku 1423 a řada historických domů. Ve městě se dále nachází zbytky opevnění z první poloviny 14. století se třemi středověkými branami. Dominantou historické části Vysokého Mýta je gotický kostel sv. Vavřince.

 

Vysoké Mýto bylo založeno v první polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech s Moravou. Procházela tudy tzv. Trstenická stezka vedoucí z Prahy do Olomouce.

Město díky obchodu prosperovalo a byla mu udělena řada privilegií. Ve druhé polovině 13. století přišli do města němečtí osadníci. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen, které připadlo jeho manželce Elišce Rejčce. Vysoké Mýto zůstalo v držení českých královen až do novověku. Během husitských válek město výrazně utrpělo. Roku 1421 po krátkém odporu dobyli město Pražané, kteří pobili mnoho lidí a část města vypálili.

Během staletí ve Vysokém Mýtě sílil český živel a také vzrůstala snaha měšťanů podílet se na politickém dění v zemi. Vzestup města však zastavila porážka v obou stavovských povstáních v letech 1547 a 1620. Vysoké Mýto muselo během třicetileté války (1618 až 1648) vydržovat oddíly císařské armády, k dovršení zkázy bylo několikrát vydrancováno Švédy. Po skončení války se zde nacházely opuštěné domy a město se celé další století jen pomalu vzpamatovávalo z hospodářského otřesu.

Od druhé poloviny 18. století sloužilo Vysoké Mýto také jako posádkové město pro armádu. V 19. století změnil dosud agrární charakter města rozmáhající se průmysl. Věhlas si získala zejména dílna Josefa Sodomky vyrábějící kočáry, zakladatelský význam měla i výroba hasicích zařízení ve firmě, kterou založil Václav Ignác Stratílek. Zlomem se stal rok 1882, kdy bylo město připojeno na železniční síť.

Koncem první světové války proslul 30. pěší zeměbranecký pluk z Vysokého Mýta svou vzpourou proti rakousko-uherskému velení na italské frontě v říjnu 1918. V bojích o Slovensko a o suverenitu nového státu působili vysokomýtští třicátníci jako jediný pravidelný útvar s českým velením. V první polovině 20. století přinesla městu věhlas firma Carrosseria Sodomka patřící geniálnímu designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi mladšímu. Na vysokomýtskou automobilovou tradici odkazuje jak známá výroba autobusů, tak i autodrom.

V letech 1968 až 1990 sloužilo Vysoké Mýto jako posádkové město sovětských okupačních vojsk. Sovětská armáda zanechala ve městě velkou materiální a ekologickou spoušť. Po jejím odchodu v roce 1990 se město postupně vzpamatovalo a ze šedého poničeného města rozkvetlo do současné podoby. Vysoké Mýto se opět stalo městem atraktivním pro návštěvníky.

FotoFotoFoto