BÍLÁ OPAVA
| Číslo magnetky | 741 |
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Bruntál
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na 13 informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace. Stezka je dlouhá celkem šest kilometrů a prochází těsně kolem vodopádů.
Tvářnost celého hluboce zaříznutého údolí Bílé Opavy je podmíněna geologickou stavbou - horní část je tvořena převážně rulami, dolní část břidlicemi a křemenci. Všechno to jsou přeměněné horniny vzniklé z mořských usazenin. Na modelaci údolí se v posledních tisíciletích podílela především voda, sníh a led. Nesourodost hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost větrání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značně nerovnoměrně. Tím vznikly nejen četné peřeje a vodopády dnešní bystřiny, ale i skalní výchozy na úpatích svahů na obou březích.
Samotná Bílá Opava pramení na jižním svahu Praděda. Kromě Pradědského a Ovčárenského potoka do ní přitéká v této nejhořejší části několik drobných bezejmenných potůčků. Největší vodopád se nachází u čtvrtého zastavení. Jeho výška je 7,9 m. Bystřina tímto vodopádem a navazujícími peřejemi překonává na úseku 40 m výškový rozdíl celkem 16,4 m. Za zmínku stojí tzv. obří hrnce, známé např. z krkonošské Mumlavy, šumavské Vydry, v Jeseníkách jsou však zcela ojedinělé. Tyto zajímavé mísovité prohlubně o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů vznikaly po staletí vymíláním ruly vířivým pohybem vody a vodou unášených částic hornin.
