HRANICKÁ PROPAST
| Číslo magnetky | 784 |
Kraj: Olomoucký
Okres: Přerov
Hranická propast je s celkovou naměřenou hloubkou 473,5 m nejhlubší propastí České republiky. Zároveň je díky rekordní hloubce vody 404 m nejhlubší zatopenou propastí světa. Jejího dna však stále není dosaženo. Nachází se v Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v Olomouckém kraji. Pěší přístup k Hranické propasti je možný od železniční stanice Teplice nad Bečvou po naučné stezce nebo od autokempu v Hranicích po červené turistické značce. Nová vyhlídková plošina umožňuje nádherný výhled na jícen propasti dlouhý 104, široký 34 a hluboký 69,5 m. Zdánlivé dno jícnu tvoří zelené Jezírko, ale Propast pokračuje obřími zatopenými prostorami podstatně hlouběji.
Zbrašovské aragonitové jeskyně i Hranická propast vznikly hydrotermálním krasovým procesem. Jedná se o netypický způsob krasovění, při němž prostory vznikají směrem zezdola nahoru. Krasovým činitelem není voda, ale vlažná uhličitá minerálka silně proplyněná oxidem uhličitým. Tato agresivní kyselka vystupující z hlubokých puklin rozpouštěla zespodu vápencový masiv. V případě Hranické propasti vyleptala dutinu ve vápenci natolik, že došlo ke zřícení tenkého stropu a otevření dutiny na povrch.
Popsaný způsob vzniku je i důvodem extrémní hloubky Propasti. Propast je vyplněna kyselkou obsahující oxid uhličitý, který s sebou nese stopové koncentrace helia. Bylo prokázáno, že helium pochází z hloubek okolo 40 km, tedy ze svrchního zemského pláště. Starší teorie vztahovaly hloubku Propasti pouze k mocnosti zdejších vápenců. Nová interpretace však ukazuje, že termální fluida prostupují i neznámými horninami pod vápencovým souvrstvím, a to v místech styku prastarých kontinentů (tzv. litosférických desek) hluboko v geologické minulosti. Konečná hloubka Propasti tak může dosáhnout dnes jen těžko představitelných hodnot, např. v řádu kilometrů i jejich desítek. Její změření (pokud bude vůbec možné) je otázkou velmi daleké budoucnosti.
