MUZEUM SOKOLOV
| Číslo magnetky | 708 |
Kraj: Karlovarský
Okres: Sokolov
Muzeum Sokolov, p. o. Karlovarského kraje najdete v budově sokolovského zámku. Stálá expozice je umístěna v 13 sálech v I. patře zámku. Popisuje historii regionu, hornictví a návazné výroby. Mezi objekty spadající pod Muzeum Sokolov patří např. Důl Jeroným a Štola č. 1 Jáchymov.
Důl Jeroným
Národní kulturní památka Důl Jeroným v Čisté u Rovné je unikátním svědkem hornické kultury a dovednosti našich předchůdců. Cínový důl Jeroným u zaniklé obce Čistá eviduje báňský úřad již v roce 1548. Roku 1551 propůjčuje král Ferdinand I. Čisté horní právo a privilegia královského města, která byla dalšími panovníky potvrzena a rozšířena. Město mělo vlastní cínovou váhu, cínovou huť a právo volné těžby dříví v královských lesích. Přes velmi rychlý rozvoj těžby byly na počátku 17. století doly ztrátové a udržovaly se jen proto, aby Čistá nepřišla o statut horního města.
Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu. Nebyl proto nikdy tak bohatý a věhlasný jako jiná díla v okolí, ale zato se zachoval v původní podobě. V centrální části dolu se nacházejí impozantní komory ze 16. století. V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se usadily při sázení ohně. Stěny jsou zbrázděny rýhami po želízkách a špičácích tehdejších havířů.
S četnými přestávkami a různými výtěžky byly doly v Čisté v provozu až do konce 1. světové války, v letech 1940-1943 a 1964-1966 proběhly důlní práce průzkumného charakteru. V současné době je realizována rozsáhlá a nákladná rekonstrukce dolu. Část SDD je již zpřístupněna pro veřejnost.
Štola č. 1 Jáchymov
Jáchymov patří mezi nejvýznamnější česká hornická historická města. V 16. století ho proslavila ho těžba stříbra a následná ražba stříbrné mince tolarů (od těchto mincí, které byly ve své době zárukou kvalitní měny je odvozen i název měny USA – dolaru). Stříbrná horečka sice během několika desetiletí pominula, ale hornická činnost pokračovala i nadále – vedle stříbra se těžilo olovo, arsen, kobalt, nikl, cín a také smolinec, který se používal k barvení skla. A byl to právě jáchymovský smolinec, ve kterém manželé Curieovi objevili v roce 1898 nové prvky – polonium a radium. Tento objev přinesl městu světlé (radonové lázně) i stinné stránky. Od konce 40. let probíhala na Jáchymovsku masivní těžba uranu pro potřeby zbrojního programu SSSR. Při této těžbě byly využíváni i političtí vězni – muklové (muž určený k likvidaci), kteří zde pracovali a žili v naprosto nevyhovujících podmínkách (nedostatek potravin, špatné vybavení, bez ochrany proti záření, bez lékařské péče atd.).
Mezi památky na těžbu stříbrných i uranových rud patří i areál štoly č. 1 a sousední důl Svornost. Ražba štoly č.1 proběhla v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Její délka je 230 m a jedna z bočních chodeb protíná i v minulosti těženou stříbronosnou žílu Evangelist.
Práce na zpřístupnění štoly proběhly v letech 2006 – 2008. Ve štole je instalována také malá expozice důlní techniky – důlní vozíky, vrtáky apod. V roce 2012 se pak podařilo vyčistit a zabezpečit i starší důlní díla z dob stříbrné horečky v na přelomu 15. a 16. století.
