CTĚNICE
| Číslo magnetky | 22 |
Kraj: Středočeský
Okres: Praha - východ
Ve Ctěnicích, na severovýchodním okraji Prahy, najdete romantický zámecký areál, který je ideálním cílem pro cyklisty a rodiny s dětmi. V areálu zámku najdete také romantické ubytování v bývalé sýpce.
Z historie zámku: původně na místě zámku stávala gotická tvrz, která byla roku 1550 přestavěna Mikulášem Hrzánem z Harasova na renesanční zámek. Na Ctěnicích se majitelé často střídali. Žili zde mimo jiné Házmburkové či Valdštejnové. Velmi důležité bylo období působení Windischgrätzů, kteří panství drželi až do roku 1803. Ti nechali v 2. polovině 18. století přestavět renesanční zámek ve stylu klasicizujícího baroka do dnešní podoby. V roce 1849 získal Ctěnice vídeňský velkopodnikatel baron Alexander Schöller. V rukou Schöllerů byl pak zámek až do druhé světové války. Jejich rodový majetek byl následně zestátněn a nedostatečnou údržbou značně chátral. V roce 1993 byl zámek Ctěnice převeden do majetku Hlavního města Prahy a jeho spravováním bylo od 1. 7. 2012 pověřeno Muzeum hlavního města Prahy. Součástí areálu je zámecký park, hospodářské budovy a jízdárna.
Muzeum hlavního města Prahy instalovalo ve Ctěnickém zámku stálou expozici Řemesla v pořádku, v níž představuje část ze své unikátní sbírky cechovních předmětů, která celkově čítá více jak 600 položek. Tím patří k největším na světě.
Na výstavě uvidíte světově unikátní předměty, jako je například torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků, které dosahuje výšky téměř 3 metry a šířky 2 metry. Samotná korouhev dosahovala velikosti nejméně 5 x 3 metry. Dochovaná část zachycuje portrét císaře Karla VI. vymalovaný jeho dvorním malířem Johannem Gottfriedem Auerbachem, na druhé straně je figura lva s datací 1730. Jedná se o jeden z mála obrazů tohoto umělce dochovaný v našich sbírkách, který byl objeven až v souvislosti s přípravou této expozice.
Dále zde najdete řadu náročně zdobených pokladen, z nichž některé jsou instalovány otevřené. Je tak možné proniknout do tajemství tajných zásuvek, které truhly často mívaly. K vidění zde je i slavnostní cínové nádobí zdobené rytinami cechovních znaků. Představeny jsou unikátní mistrovské práce, které vytvářel tovaryš, když se chtěl stát mistrem. Tou nejpozoruhodnější je mistrovská práce pasíře Isaaca ze Starého Města Pražského z roku 1820, která představuje poslední večeři Páně.
