DĚTENICE

Číslo magnetky 33

Kraj:Královéhradecký

Okres: Jičín

 

První zpráva o vsi Dětenicích je z r. 1052, kdy patřily kostelu ve Staré Boleslavi. Ve 13. století držela Dětenice zchudlá větev pánů z Valdštejna, která se psala z Dětenic a postavila si zde nejspíše tvrz. Písemně je doložena poprvé r. 1404, kdy Dětenice patřily bratrům Janovi a Vilémovi Okořským z Dětenic. V 15. století se zde dále vystřídali Semečkové ze Semčic, Blektové z Útěchovic a od r. 1454 Valkounové z Adlar. V r. 1503 prodal dětenický statek Natanael z Černína Viktorinu Křineckému z Ronova. Když Viktorin r. 1510 zemřel, patřily ke statku tvrz, dvůr a ves Dětenice, vsi Osenice, Mcely, Studce, Studečky, Bošín a Jíkev.

Křinečtí z Ronova přestavěli koncem 16. století starou gotickou dětenickou tvrz na renesanční. Na Dětenicích se udrželi až do r. 1622, kdy byl statek Jiříkovi Křineckému zkonfiskován. Získal ho Albrecht z Valdštejna, který už r. 1623 postoupil Dětenice Adamovi z Valdštejna. Až do r. 1672 byly pak Dětenice spojeny s Rožďalovicemi. Poté je držel jako samostatné panství Oktavián Ladislav z Valdštejna a po jeho smrti jeho zeť hrabě Karel Bathyany. Ten prodal r. 1760 Dětenice Janu Kristiánu Clam-Gallasovi.

Nový majitel nechal v l. 1762 – 1765 přestavět starou renesanční tvrz na čtvercový, pozdně barokní dvoupatrový zámek. Z původní renesanční tvrze zůstala jen věž s hodinami z r. 1619 v nároží nové stavby. Přestavbu provedl Zachariáš Fiegert.

V r. 1797 se stal majitelem panství baron Jakub Wimmer a od r. 1808 Wessenberkové. Od r. 1873 vlastnili zámek maltézští rytíři, za nichž byly v l. 1878 – 1881 provedeny poslední větší stavební práce – upraven vchod do zámku, nad jehož portál byl zasazen znak řádu, a rozšířena výzdoba parku, kde k rokokovým sochám andílků a světců přibyla fontána a další sochy. V zámku byly soustředěny bohaté sbírky, zvláště zbraně. Dalšími majiteli byli bohatí průmyslníci Blochové a Řehákové.

Po r. 1945 se stal zámek majetkem československého státu. Nyní je tu domov a škola pro děti vyžadující zvláštní péči.

Současný stav zámku je výsledkem rozsáhlé přestavby z 18. století. Je to pozdně barokní dvoupatrová budova téměř čtvercového půdorysu, v jejímž jihozápadním nároží je třípatrová věž. Hlavní vchod do zámku je zdoben čtveřicí sloupů, které nesou ve výši prvního patra rozměrnou terasu. V přízemí objektu je klenutá chodba spojující přední a zadní trakt, v prvním patře tuto funkci plní rozsáhlá spojovací hala. V několika místnostech zámku se zachovaly původní rokokové stropy zdobené bohatou štukaturou.

Kolem zámku se rozkládá park s četnými plastikami světců a uměleckých předmětů. Fontána je dílem sochaře Františka Rouse.

Foto