BENÁTKY NAD JIZEROU

Číslo magnetky: 5

Kraj: Středočeský
Okres: Mladá Boleslav

Nejstarší část Benáteckého zámku pochází z doby kolem roku 1525. Tehdejší majitel benáteckého panství, Fridrich z Donína, si nechal postavit nové reprezentativnější sídlo, než byl požadavkům na úroveň bydlení vrchnosti již nevyhovující dražický hrad. Ještě v roce 1525 se Fridrich z Donína tituluje “na Dražicích”, ale o dva roky později již používá přívlastku “na Benátkách”. Také v názvu celého panství převážilo označení “benátecké” nad původním “dražické”. Původní donínský zámek tvoří dnešní západní zámecké křídlo. Zda byl zámek postaven přímo na zbořeništi cyriackého kláštera není prokazatelné. Ve stavebních úpravách bylo pokračováno v dalších desetiletích 16. století, fasáda zámecké budovy byla vyzdobena rustikou (1572) a sgrafity s loveckými a mytologickými výjevy, doplněné iluzivními arkádami s figurálními motivy (1599).

Zásadní stavební úpravy byly provedeny za Jana z Werthu. Ten nechal k původnímu zámku přistavět nové, barokní křídlo. To nyní tvoří hlavní zámecké průčelní křídlo. Obě zámecká křídla měla vlastní vchody a schodiště, v dobových pramenech byly obě budovy rozlišovány – renesanční “starý zámek” a barokní “nový zámek”. Kolem zámku byla v polovině 17. století postavena i potřebná hospodářská stavení a celý areál, včetně kostela, byl obehnán zdí se třemi branami. V roce 1656 nové křídlo zámku vyhořelo. Teprve na konci 17. století, když byl majitelem panství hrabě ze Schützenu, došlo k zásadní opravě a přestavbě celého zámku. Tehdy získal benátecký zámek podobu, kterou má dnes. Obě křídla byla propojena, hlavní vchod do zámku spolu se schodištěm byl ponechán v hlavní, průčelní části zámku. Navíc bylo přistavěno třetí křídlo (snad v roce 1702 ), které bylo zároveň propojeno galerií s kostelem. Z doby hrabat ze Schützenu pochází i sousoší kojící Panny Marie, umístěné v blízkosti brány vedoucí na náměstí.

Dalšími plastikami bylo podle dobové módy upraveno okolí zámku za Ignáce Zikmunda z Klenové a Janovic. Autorem některých plastik by mohl být místní rodák sochař František Adámek. Plastikami znázorňujícími Slunce a Měsíc byla doplněna brána vedoucí k bývalým zámeckým skleníkům, dolní brána byla ozdobena alegoriemi Podzimu a Zimy. Další plastiky, zápasící Herakles a Atlas nesoucí zeměkouli, byly umístěny v zámecké zahradě. V polovině 18. století byl postaven i zahradní pavilón spolu s kašnou. Díky stykům hraběte z Klenové s majitelem sousedního panství Lysá hrabětem Šporkem, mecenášem umění a osobitým osvícencem, se do Benátek dostaly i plastiky – karikatury služebnictva. Ty byly snad zhotoveny dílnou M. Brauna a určeny k výzdobě Šporkova zámku Kuks. Trpasličí postavy stály na podstavcích na zdi obklopující zámecký areál. Po 1. světové válce byly odvezeny do Lysé, odkud se pak dostaly do Nového Města nad Metují. Posledních šest “trpaslíků” bylo po restaurování v 50. letech umístěno na zdi zámeckého nádvoří.

Také Příchovští z Příchovic nechali benátecký zámek upravit. Architekt Filip Heger provedl především výrazné rokokové úpravy interiérů zámku, přestavbou prošlo i schodiště.

Od konce 19. století, když se majitelkou zámku stala vídeňská Länderbanka, zámek postupně pustl. Ani poslední šlechtičtí majitelé, Kinští, nevěnovali údržbě zámku potřebnou pozornost – například mobiliář zámku byl Kinskými prodán v dražbě.

Teprve v roce 1920, kdy zámek koupilo město, bylo započato s postupnými opravami a restaurátorskými zásahy. V roce 1937 byla obnovena sgrafita, dosud částečně skrytá pod omítkou. Také interiéry zámku byly z části restaurovány a zámek se stal sídlem městské správy.

Další zásadnější opravy zámky se uskutečnily v 80. a 90. letech,    kdy mimo oprav havarijního stavu zdiva, statiky celého zámku a dřevomorkou napadených stropů byla zrestaurována i sgrafitová výzdoba a zásadně upraven dvůr mezi zámeckými křídly.